Archiv měsíce: Duben 2011

Chalíl Džibrán – O dětech

(citace z knihy Prorok:) Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás. A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří. Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky. Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově...

Tak co uděláme s tou samostatností?

Předchozí blogpost jsem psala na téma, jak moc a kterých chyb dělám… 🙂 Takže teď – co s nimi? Mám pocit, že nejsem úplně máma, která by stála za zadkem dítěte nonstop – většinou bývám jediná máma na okraji hřiště, nebo sedící na lavičce a tiše pozorující. Ale stejně mám pocit, že to chce víc. Je jasné, že Kubí je ještě malý...

Trochu nevyžádané lekce do života…

Jedna z nejdůležitějších věcí, na které mi záleží při výchově je samostatnost Jakuba… Když jsem se na to téma poslední dobou zaměřila, zjistila jsem, že dělám obrovskou spoustu věcí, které jsou úúúúplně v rozporu s tím, aby se Kuba pomalu stavěl na vlastní nohy. (Jej, to zní fakt komicky, když mluvím o dvouletém dítěti, že? 🙂 ) Nejlépe se mi to pozorovalo...

Čím se snažím řídit…

Poslední dobou mám pocit, že bych sama pro sebe potřebovala shrnout všechny principy, kterými se snažím řídit při výchově Kuby. Je tolik věcí, které člověk za den musí zvládnout (od práce, přes aktivity, až po dítko a jeho potřeby…), že se často sama ztrácím v tom, na co bych nechtěla zapomenout ani ve spánku… Tak jsem si říkala, že si...

Bydlení s prckem jako nikdy nekončící párty?

Právě jsem dočetla krásný blogpost od jedné maminky z New England (www.suburbansnapshots.com) a opravdu jsem se nasmála. Nedá mi to a zkusím ho nějak přeložit a vložit ho i sem… 🙂 Možná trochu opravím, nebo dám svůj komentář, ale originál si můžete přečíst na jejím blogu… 🙂 Tak že… deset důvodů, proč bydlení s prckem je jako nikdy nekončící párty? 🙂