Nikdy jsem neměla podzim moc ráda… Mrzelo mě, že je konec léta, deštivé počasí mě nijak extra ven netáhlo a vůbec – září a říjen byli měsíce, které jsem měla spíš spojené se začátkem školy… 🙂 Trochu mě tedy vykolejilo, když jsem se nějakým způsobem snažila Kubímu předat to hezké z podzimu, ukázat mu, že i v dešti se dá běhat venku (když na to máme oblečení) a že se dají dělat věci, které jindy moc dobře nejdou… 🙂 Nakonec jsem měla pocit, že jsem si sama podzim docela oblíbila… 🙂
Tak že… proč třeba?… zvířátka z kaštanů!!
Trochu mě překvapilo, jak strašně těžké je, se do těch kaštanů dostat… (přeci jen jsem si s nimi hrála naposledy někdy na základce… 🙁 ) … tak že díry na špejle jsem dělala já a Kubík se tam snažil pak jen narvat špejli do připravené díry. Ale i tak to byla docela legrace… 🙂
A jinak teda ano, na fotce má Jakub pusu celou špinavou – kakaový lipánek… 🙂