Smyslová výchova podle Marie Montessori

Cílem smyslové výchovy je dát dítěti možnost získat jasné a vědomé informace z prostředí, díky jeho smyslům a tím mu umožnit poznávat okolí a svět hlouběji a přesněji. Marie Montessori věřila, že dítě vnímá všemi svými smysly hned od narození. Svými smysly se dítě seznamuje se svým okolím, studuje ho. A díky těmto poznatkům mu potom začíná také rozumět. Dítě je takovým „smyslovým průzkumníkem“.  Děti se neučí tím, že my jim něco povídáme, ale jejich vlastními zkušenostmi, tím, že si mohou něco „ohmatat“. Děti jsou nejvíce otevřeni rozvíjení svých smyslů od 2 do 6 let. V tomto období je velmi důležité jim dávat co nejvíce možností rozvíjet všechny jejich smysly.

Smyslový materiál (pomůcky), který Marie Montessori vyvinula, rozvíjí intelekt dítěte, protože zapojuje všechny jeho smysly (hmat, čich, sluch, zrak a chuť).  Intelekt se formuje na základě konkrétních představ, pomocí kontaktu s prostředím a podrobným zkoumáním tohoto prostředí.

Materiál je možné koupit, ale je také možné ho vyrobit! Učení pomocí tohoto materiálu je učení skrz kontrasty, skrz porovnávání, rozlišování, porovnávání. Dítě se velmi brzy naučí vnímat i ty nejmenší rozdíly. Prostřednictvím smyslů se rozvíjí také mozek, utváří se nové nervové spoje. Dítě se učí soustředěnosti.

Smyslový materiál je vždy vyvíjen s několika základními pravidly v hlavě. Pomůcka zdůrazňuje jen tu jednu těžkost, se kterou má dítě pracovat (např. když je to tvar, jsou všechny části stejně barevné, aby se dítě nesoustředilo na barvu, ale pouze na tvar). Materiály mají možnost, jak si dítě může samo zkontrolovat, zda udělalo ve cvičení chybu, či nikoliv. To ho vyzývá k tomu, aby si své chyby samo opravilo. Díky těmto materiálům se dítě učí konkrétně abstraktní koncepty. Dítě prochází cestu „od uchopení k pochopení“ a čím je mladší, tím důkladněji musí aktivně poznávat materiální svět a mezilidské vztahy – konkrétně. To abstraktní přijde později. Pomůcky musí být hezké pro oči – přitažlivé a hlavně estetické.

A jak se s pomůckami pracuje? Ve většině případech platí nějaké základní principy, jako např.:

–       porovnáváme kontrasty: základní barvy, tvary…

–       řazení: od – do

–       stupňování: od většího k menšímu, od hrubého k jemnému…

–       stupňuje se od leva doprava

–       dítku  nejdříve ukážeme, jak se s pomůckou pracuje, kde je její místo (kam jí uklidit), jaký je její název (případně názvy jednotlivých částí). Pokud na ní dítko nebude ještě připravené, nebo pro něj již bude moc jednoduchá, samo si ji už nevezme. Každopádně ví, kde ji najde.

–       Trojstupňové učení:

• Nejdříve sami řekneme název smyslovému vjemu („to je….“)
• Rozpoznání předmětů, vjemů, podle názvu („přines mi, ukaž mi…“)
• Dítě samo pojmenuje předmět, vjem („co to je?, jakou to má barvu?“)

Vysvětlující video k trojstupňovému učení (v angličtině – ale porozumíte i bez jazyka):

Nádherné video ke smyslové výchově (také v angličtině, ale obrázky bohatě stačí):