Jedna, dva, tři, čtyři, pět…
Asi jako každé dítko po tom druhém roce života, i Kubího začala zajímat čísla. Je to už pár měsíců zpátky. Od nevinného učení se čísel pěkně popořadě při počítání v knížkách a písničkách (to by člověk nevěřil, kde všude se počítá!), až po počítání všech předmětů, které mu prošly pod rukama. Při vaření obědu jsme měli spočítané brambory, u svačiny kousky...