Čas s dětmi jako zábava i pro nás?

Čas, který trávíme s našimi dětmi může být tím nejúžasnějším a nejzábavnějším, ale také nejvíce frustrujícím… Někdy, když mám spoustu věcí v hlavě, chaos v práci, nějaké nedokončené a čekající věci (téměř vždycky) a Kuba vyžaduje a potřebuje mou pozornost, nemohu se bavit, nemohu být stoprocentně s ním a i když sedím vedle něho, mé myšlenky jsou u toho nedokončeného emailu, u té čekající tabulky na odeslání, nebo u toho textu, na kterém vázne několik dalších věcí ostatních lidí… Určitě tuhle situaci všichni znáte, že?

Není fér být s dětmi jen na půl, zároveň ale asi všichni víme, že každý z nás potřebuje ten svůj čas na své „dospělácké věci a aktivity“.  Cítíte tam ten vnitřní konflikt? U mě je to přesně ta chvíle, kdy si kladu otázky typu: „Jsem dobrá máma?“. Po mnoha takových chvílích jsem si poslední dobrou několikrát řekla, že bych se chtěla tomuto úplně vyhnout tím, že když už budu s Kubou, tak s ním chci být na sto procent. Zároveň bych si tento čas chtěla sama UŽÍT! Nenudit se, ale bavit se! Prostě, aby to byl kvalitně strávený čas… Ne přežívání.

Ale jak na to? Tohle je pár tipů, které věřím, že budou fungovat pro mne… (každopádně je určitě teprve asi prověří čas… 🙂 )

Naplánovat si čas strávený s dítkem… Divné? Jsme spolu přece doma 24/7! Když jsem se tak podívala na náš den, zjistila jsem, že to jsou přesně tak strávené dny, kdy spolu jsme, ale zároveň nejsme… Kdy Kuba za mnou každých pár minut chodí, že mě na něco potřebuje, že chce abych byla s ním… a já myju nádobí, uklízím, pracuju, …atd. Tak že… Chci si naplánovat jasný čas, který budu věnovat jen jemu. Určitý čas dopolko, určitý odpoledne. Tento čas bude každý den stejný, budeme se na něj oba těšit. Věřím, že tím se oba „nabažíme“ a pak budeme každý na moment zase rádi o samotě. (ne že bych předpokládala, že ten moment o samotě bude u 2letého dítěte tak dlouhý… 🙂

Naplánovat si čas pro sebe… Pro mě vždy funguje, že když si jdu zacvičit, když na hodinku někam zmizím, když jedu do kanceláře a pracuju, nebo na chvíli prostě vypadnu, tak si potom čas s Kubou užiju daleko víc! Asi je to logické, ale máme v kalendáři opravdu každý nějaké takové chvíle pro sebe naplánované?

Zkoušet společně nové věci… Honza (manžel) začal s Kubou jezdit po Praze na kole. Nikdy by mě nenapadlo, že by si to oba tak moc užívali! Objevují nová místa, jezdí různými směry, vždy přijedou oba úplně nadšení! Honzu to baví, protože nesedí doma u stavebnice a sám se hýbe, je venku, jede tam, kam ho to táhne. A Kubu to samozřejmě také baví, protože má spoustu nových stimulů, v lese je pořád co pozorovat, na hřištích v lese nebo v parcích je vždy hodně dětí, jsou to nová místa… Proč spolu nedělat vždy něco nového, co bude zábavou pro nás všechny? Co třeba orchestr z kuchyňských potřeb? Nebo pěstování něčeho zdravého (u nás bohužel pouze na balkoně)? Upečení něčeho dobrého? Vyrobení dárků pro babičky? Výlet? Jízda na koni? 🙂

Být dítětem… dívat se na svět dětskýma očima…   O tom, jak se stát dítětem bychom možná mohli napsat celý blog, že? 🙂 Ale to třeba příště… každopádně.. jaké jsou děti? Žijí přítomností… Nedělají si starostmi s penězi, produktivitou, s tím, jak se na ně kdo dívá… Hrají si a plně se hrou nechají pohltit… Vytváří krásné věci… Jsou nekonečně zvídaví, ptají se na vše, co je zajímá… Mají obrovskou představivost… Co dál se můžeme od našich dětí učit? Zkusme být na chvíli také dětmi… Pozorujme děti… Zkusme opět pochopit ten smysl, který si užívají děti v každém momentu svého života! Spojme se s tím hlubokým a posvátným uvnitř nás…

Uvolněme se… 🙂 Byt přece nikdy nebude úplně čistý… Máme doma malé dítě! Práce nebude nikdy úplně hotová… Vždy přibude nová hned jak něco doděláme! Místo toho, abychom vyšilovali pokaždé, když se dítě začne mazat pudinkem, uvolněme se… vždyť jeho umytí nám zabere pár sekund, jeho radost bude nekonečná a domlouvání mu, aby to nedělal, by trvalo také nekonečně dlouho… 🙂 Užijme si tyto chvíle společně! Neřešme nedůležité věci!

Potom asi ještě pár dalších tipů by mohlo pomoct… trávit hodně času venku (sluníčko nám dodá energii a radost se bude pěkně rychle šířit naším tělem)… Pohybovat se – cvičit – tančit – běhat – hrát na honěnou s dítětem – jej… to bude rozprouděné energie! Co třeba si zahrát fotbal? Jít plavat? Bruslit? Kolo? Vůbec dělat cokoliv, co nám trochu zvedne hladinu energie… 🙂 Pohyb, dobré jídlo, dostatek spánku (vím, že tohle je skoro rada ze snu… i pro mne… ale pomohlo by to, ne?)…

Tak když tak dejte vědět, co pomáhá vám, abyste s dítkem trávili čas co nejlépe pro všechny zúčastněné… 🙂 Ráda se nechám inspirovat…

Komentáře
  1. maki napsal:

    Jo jo, kdybysme dokazali byt v te pritomnosti…jak ti rozumim. Ja mam sice praci oddelenou od domova, takze doma mam jasno, ze nejdu ani na mail a cas delim mezi Juli a trochu domacnosti(a Juli si tim vic uziju), ale i to pitomy nadobi mas v hlave apod. (nebo dojit tech sto metru do kramu, kdyz juli s kocarkem s panenkou jezdi napravo, nalevo a zase zpatky, trva hodinu a jsi z toho nervozni-to fakt se premaham, protoze pro me je cil kram, ale pro ni ta samotna cesta), a dokud to neudelas tak mas pocit, ze se nemuzes uvolnit. Nekdy se mi to podari si to pekne rozvrhnout, vse zfouknout a pak se venovat zase plne ji, ale ne vzdy to funguje, protoze v tu chvili, kdy ty chces uklizet, te potrebuje zrovna vic nez potom. Takze tim, jak se te dozaduje, nebo treba jen potrebuje vickrat na nocnicek (nebo tam jdem zbytecne), nebo se poleje, neco shodi a pod., takze ti i to nadobi trva hodinu, a mas pocit, ze jsi ani nebyla s ni, ani nic neudelala.Pak se stane, ze treba si vyhradim chvili na ni, ale ona si prave hraje uplne samostane, takze se uvolnim a jen ji pozoruju a necham se treba vtahnout do hry a ptam se co chce delat. Mne ji bavi pozorovat a to treba i kdyz si hraje s nejakym kamaradem. Sedacku na kolo jsme taky poridili a je to parada, protoze ja kolo zboznuju! Pak me taky bavi tancovat, pustime si pekne v obyvaku pisnicky a uz obe trsame, nebo jeste lepsi, kdyz sandro na neco hraje a blbnem vsichni, juli pak nezapomene zatleskat a rict BRAVO! :-)) Prochazky v prirode jsou taky zabavny pro vsechny strany a ma porad co objevovat, a co pak teprve bazen nebo koupani! Potom jeste skakani na nasi posteli a padani na sebe:-)) Pak je dobra taky zahradka, protoze rada zaleva, ale jen potud, dokud nezacne vsechno skubat a utikat k silnici a ja uz nemuzu udelat vubec nic. Ze to kyticky boli vubec nepomaha. Silenej je posledni dobou supermarket, protoze juli okamzite sleza z kosiku a nakupuje sama, takze ji jenom honim, aby neco neshodila a vyndavam z kosiku, nejde zastavit..

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.