Jakub miluje auta… a je v období, kdy začíná být citlivý na barvy. Ale učit se barvy jen tak – to je přece nesmysl. Zkoušeli jsme různé obrázky s barvami, ale také nic moc… Tak že jsem na to zkusila jít přes velkou vášeň – auta… :-) Zatím jsme udělali základní barvy, které se během jednoho odpoledne Kuba naučit opravdu...
Nikdy by mne nenapadlo, kolik legrace si můžeme užít s prstovými barvami… :) Je teda pravda, že je to trochu náročnější, než jsem čekala, ale smysly Kubík rozhodně rozvíjí… Máme pravidla, kdy opravdu může malovat pouze prsty, na papír (v obýváku, oblečený…) a kdy si může vlastně dělat, co chce (venku, na balkoně, většinou svlečený, nebo ve starém oblečení)....
„Umíme najít perly ve skořápkách ústřic, zlato v horách a uhlí v útrobách země, ale nejsme si vědomi duchovních skvostů dítěte, které skrývá uvnitř sebe, když vstupuje do tohoto světa s cílem obnovit lidstvo.“ M.Montessori Nejdříve ze všeho se omlouvám, že poslední dobou nezvládám moc psát. Začala jsem dělat nějak víc aktivit, než na které stačí můj omezený 24hodinový den… :-) Ale nevadí. Chtěla jsem se s vámi dneska podělit o nápad, který jsem si...
(citace z knihy Prorok:) Vaše děti nejsou vašimi dětmi. Jsou syny a dcerami Života, toužícího po sobě samém. Přicházejí skrze vás, ale ne od vás. A třebaže jsou s vámi, přece vám nepatří. Můžete jim dát svou lásku, ne však své myšlenky, neboť ony mají své vlastní myšlenky. Můžete dát domov jejich tělům, ne však jejich duším, neboť jejich duše přebývají v domově...
Předchozí blogpost jsem psala na téma, jak moc a kterých chyb dělám… :) Takže teď – co s nimi? Mám pocit, že nejsem úplně máma, která by stála za zadkem dítěte nonstop – většinou bývám jediná máma na okraji hřiště, nebo sedící na lavičce a tiše pozorující. Ale stejně mám pocit, že to chce víc. Je jasné, že Kubí je ještě malý...
Jedna z nejdůležitějších věcí, na které mi záleží při výchově je samostatnost Jakuba… Když jsem se na to téma poslední dobou zaměřila, zjistila jsem, že dělám obrovskou spoustu věcí, které jsou úúúúplně v rozporu s tím, aby se Kuba pomalu stavěl na vlastní nohy. (Jej, to zní fakt komicky, když mluvím o dvouletém dítěti, že? :-) ) Nejlépe se mi to pozorovalo...
Poslední dobou mám pocit, že bych sama pro sebe potřebovala shrnout všechny principy, kterými se snažím řídit při výchově Kuby. Je tolik věcí, které člověk za den musí zvládnout (od práce, přes aktivity, až po dítko a jeho potřeby…), že se často sama ztrácím v tom, na co bych nechtěla zapomenout ani ve spánku… Tak jsem si říkala, že si...
Právě jsem dočetla krásný blogpost od jedné maminky z New England (www.suburbansnapshots.com) a opravdu jsem se nasmála. Nedá mi to a zkusím ho nějak přeložit a vložit ho i sem… :) Možná trochu opravím, nebo dám svůj komentář, ale originál si můžete přečíst na jejím blogu… :) Tak že… deset důvodů, proč bydlení s prckem je jako nikdy nekončící párty? :-)
Akorát jsem dočetla jeden článek na blogu moc zajímavé maminky, která si stěžovala na to, že jí pan doktor při každé návštěvě říká, jak ta její holčička si s ní dělá co chce a že by se měla naučit, kdo je tu pánem… Dokonce to pak došlo tak daleko, že dvouleté dceři pan doktor sám řekl, že by si...
Jedním z těch kontroverznějších témat, alespoň pro mé okolí, je to, že Jakub spí s námi v posteli. Teda, ne úplně, ale přece. Má postýlku hned vedle naší, sundanou celou jednu její stěnu a může si přelézat kdykoliv se mu zachce k nám, i od nás. (Většinou samozřejmě doleze k nám… ). Večer usíná se mnou, nebo s tatínkem, u nás v posteli. (Po večerní...
